Už před r. 400 bylo v Jeruzálémě zvykem, že věřící s biskupem v čele kráčeli v průvodu s hory Olivetské a zpívali přitom hymny.
Brzy na začátku středověku se k tomu přidává ještě zvláštní svěcení ratolestí, které věřící nesou. Průvod představuje slavný Kristův vjezd do Jeruzaléma před jeho umučením.
Církev svatá tím sice napodobuje proradný dav, vkládá však na rozdíl od nich do tohoto obřadu veškerou svoji lásku, obdiv a vděčnost pro vítěze nad smrtí a hříchem. Takovým způsobem kráčí Církev za Kristem všemi zeměmi, všemi národy a všemi dobami až do skonání světa.